E.Mi. vino Emilie Blahůšková


Odrůdy révy vinné

Na světě jsou pěstovány stovky odrůd révy vinné, v České republice jsou desítky registrovaných odrůd – jak moštových bílých a modrých, tak i stolních. Snad žádné komerční vinařství nemá k dispozici celou škálu v Česku registrovaných odrůd. Také vinařství E.Mi vino jich má pouze část, nabídka odrůd se může rok od roku měnit podle nabídky, požadované kvality hroznů, zájmu zákazníků atd.

Následně jsou představeny odrůdy vín, s kterými se můžete ve vinařství E.Mi. vino běžně setkat.

Bílé odrůdy

Chardonay

Chardonay

Tato původní odrůda pochází z francouzského Burgundska, pravděpodobně vznikla volným křížením odrůdy Heunisch s Rulandským. Jde o módní, celosvětově rozšířenou odrůdu, v České republice zaujímá plochu přes 5% všech vinohradů. Středně raná odrůda dává střední až vysoký výnos, v dobrém ročníku a nižším zatížení dává vysoce jakostní hrozny pro výrobu výběrových vín. Vína mají širokou škálu chutí podle oblastí, kde se pěstují. V chladnějších mají výraznou kyselinku, z teplých oblastí pak charakter s vůní jižního ovoce.

Müller Thurgau

Müller Thurgau

Tato velmi známá středně raná odrůda vznikla křížením Ryzlinku rýnského a Madlenky královské. Rozšířila se po všech severních vinohradnických oblastech Evropy. V Německu je druhou nejvíce pěstovanou odrůdou, dále je oblíbená ve Švýcarsku, Rakousku, Maďarsku a na Slovensku. V Česku se pěstuje na necelých 12% plochy všech vinohradů, ale dříve byla podstatně rozšířenější. Má vyšší výnos i na horších půdách, vína mají nižší kyselinu a vyznačují se specifickou lipově-muškátovou vůní.

Neuburské

Neuburské

Tato odrůda je rakouského původu, pravděpodobně se jedná o křížení Veltlínského červeného a Sylvánského zeleného. Řadí se mezi nejstarší evropské odrůdy, ovšem v současné době její plochy neustále klesají. Řadí se mezi středně pozdní odrůdy, sklízí se obvykle počátkem října. Hodí se i pro horší půdy, i při vyšším zatížení dávají hrozny vyšší jakost vína. To má pěkný extrakt i plnost, chuť je až medová, harmonická.

Rulandské bílé

Rulandské bílé

Francouzská odrůda pocházející z Burgundska je pupenovou mutací Pinot noir. Pěstuje se od 14. století a je rozšířená po celém světě, u nás od dob Karla IV. Za poslední půlstoletí se zvýšila výsadba, dnes plochy činí asi 5% vinohradů Česka. Středně raná odrůda dává střední až vysoký výnos, v dobrých ročnících poskytuje přívlastková vína jakosti výběr z hroznů. Vína jsou extraktivní, plná, s vyššími kyselinami. Zráním získávají chlebovinkový buket.

Rulandské šedé

Rulandské šedé

Obdobně jako Rulandské bílé pochází z Francie a vznikla pupenovou mutací odrůdy Pinot noir. Výnos dává střední, hrozny jsou od šedomodrých až po šedočervené tóny (vína jsou však bílá), mají vyšší obsah cukru, méně kyselin. Hrozny se nedoporučuje nechat dlouho nakvášet, aby se nevyloučilo příliš mnoho barviva. Vína jsou jemná, extraktivní, mají plnou chuť. Jsou-li vyrobena z hroznů s vysokým obsahem cukru, připomínají tokajská vína.

Ryzlink rýnský

Ryzlink rýnský

Tato pozdní odrůda pochází z Porýní v Německu, je pravděpodobně křížencem Heunische a Tramínu. V první polovině minulého století zaujímala velkou rozlohu, která se snižovala a nyní opět narůstá (v ČR cca 7% vinic). Výnos má pravidelný, vyžaduje však teplé a slunné polohy. Sklízí se často až počátkem listopadu, protože se cenné aromatické látky tvoří při výrazném střídání teplot. Ryzlink rýnský je považován za nejlepší odrůdu severních vinařských oblastí, vína jsou harmonická, s vyšší kyselinou, s vůní po lipovém květu.

Ryzlink vlašský

Ryzlink vlašský

Původ této pozdní odrůdy je nejasný, s Ryzlinkem rýnským není geneticky spřízněna, kromě názvu nemají nic společného. Nejvíce je rozšířen v jihovýchodní Evropě; na Moravě se pěstuje nejčastěji na Mikulovsku, Slovácku a v Podluží, nově se víceméně nevysazuje, jeho plochy klesají. Vzhledem k pozdnímu zrání vyžaduje nejkvalitnější polohy. Dává vysoký výnos, víno se vyznačuje svěží kyselinou, lipovou vůni, kvalitnější vína jsou velmi extraktivní.

Sauvignon

Sauvignon

Savignon je středně pozdní odrůda, pochází z Francie, patrně z oblasti Bordeaux, pravděpodobně jde o křížence Chenin blanc a Tramínu. Zájem o toto víno se neustále zvyšuje, začíná se pěstovat všude na světě. V Česku se plochy za posledních 10 let více jak zdvojnásobily na současný pětiprocentní podíl. Vína jsou jedna z nejjakostnějších v severních oblastech, mají výraznější kyselinu, která se ležením na lahvi zakulacuje, výrazné je aroma po broskvích, černém rybízu či kopřivách.

Sylvánské zelené

Sylvánské zelené

Tato středně raná odrůda pochází z Rakouska, předpokládá se, že vznikla křížením Tramínu s Rakouským bílým. Bývala velice rozšířenou odrůdou v Německu, Rakousku i českých zemích, kde se postupně od pěstování upouštělo a dnes je v Česku asi na 0,6% ploch vinic. Vína jsou velmi dobré kvality, pikantní vůně, extraktivní, jemně kořenité a zvláště u mladších vín s výraznější kyselinou, která se ležením na lahvi zjemňuje.

Tramín červený

Tramín červený

Původ této pozdní odrůdy není znám, pochází patrně z Rakouska či jižních Tyrol. Vznikla patrně volným křížením s révou lesní a následně se podílela na dalších, dnes již tradičních evropských odrůdách. Pěstuje se takřka v celé Evropě, u nás asi na 3% rozlohy vinic. Nevýhodou je nízký výnos, ovšem na druhé straně má vysokou cukernatost, většina vyrobených vín je v kategorii přívlastkových, i těch nejvyšších. Vína jsou plná, extraktivní, charakteristicky kořenitá. Ležením na lahvi kvalita ještě stoupá.



Modré odrůdy

Cabernet Sauvignon

Cabernet Sauvignon

Svůj původ má ve Francii, patrně z Bordeaux. Odrůda vznikla patrně zkřížením Cabernetu Franck a Sauvignonu. Je rozšířený po celém světě a stalo se z něj módní víno. V Česku se pěstuje asi na 1,5% plochy všech vinohradů. Přestože dozrává pozdě a nemá v našich zeměpisných šířkách příliš dobré předpoklady, neustále se rozšiřuje. Na nejlepších polohách a v dobrých rocích má typickou cabernetovou chuť černého rybízu a kopřiv.

Dornfeldr

Dornfelder

Středně raná německá odrůda vznikla křížením Helfensteineru a Heroldrebe, nejvíce se pěstuje v Německu. U nás není zatím výrazně rozšířena. Ale pomalu si získává na oblibě. Vzhledem k vysoké plodnosti vyžaduje redukci sklizně. Pak dávají hrozny kvalitní víno harmonické chuti, intenzivní barvy s ovocným aroma, které připomíná Modrý Portugal. Odrůda je vhodná také pro přímý konzum hroznů. Nehodí se pro výrobu růžových vín a klaretů.

Zweigeltrebe

Zweigeltrebe

Tato pozdní moštová odrůda pochází z Rakouska a je křížencem Svatovavřineckého a Frankovky. V Rakousku je nejrozšířenější modrou odrůdou, plochy se zvyšují i u nás, zaujímají zhruba 5% všech vinohradů. Výnosy má pravidelné, vyšší. Víno má temně rudou barvu, typem připomíná Svatovavřinecké, má ovocnou vůni a výraznou chuť, třísloviny mohou být u mladších vín hrubší, ale zjemňují se ležením na lahvi.